Názory pejsků:

Phoebe: "Super! Půjdeme daleko! Projdu každou špinavou louží a do každé druhé si lehnu.“

Angie: „Kam se cpeš? Já musím jít první.“

Julie: „To zatracený vodítko mi brání v rozletu“

Romeo: „20 – 30 kiláčků, to jako jo. Ale co je moc, to je moc. Ty lidi se už nadobro zbláznili.“

    Jak je asi patrné, dogtrekking není klasickým chrtím sportem, nicméně dlouhosrstý vipet jej bude velmi rád provozovat, pokud Vás na cestě nezastihne „nechrtí“ počasí.
    Oproti svým krátkosrstým kolegům snese větší chlad, nicméně jako ostatní chrti nemá podsadu srsti a při dlouhodobějším dešti je okamžitě mokrý „na kost“. Takovýto handicap však lze lehce odstranit pláštěnkou. Brzy pak zjistíte, že hlavní omezení není na pejskově straně, nýbrž v kondičce páníčka – po padesáti kilometrech na MIDu či sto kilometrech na LONGu to nejspíš pocítíte na vlastní nohy.